Tvořením přivolejme jaro: velikonoční tradice den po dni
Tvořením přivolejme jaro: velikonoční tradice den po dni
Mnozí z nás už nedočkavě vyhlížejí jaro. A pokud patříte mezi ty, kteří jaro milují, určitě máte rádi i Velikonoce – svátky, které k jaru neodmyslitelně patří.
Věděli jste, že Velikonoce jsou jediným křesťanským svátkem, jehož datum se určuje podle Měsíce? Slavíme je vždy v neděli a pondělí po prvním jarním úplňku. Tento způsob určování data je pozůstatkem dávných pohanských tradic a měsíčního kalendáře.
Samotné slovo Velikonoce znamená „veliká noc“. Německé a anglické názvy svátku – Ostern nebo Easter – zase připomínají starogermánský svátek jara Ostara, pojmenovaný po bohyni jara a plodnosti. Jejím slovanským protějškem byla bohyně Vesna.
Mnohé velikonoční zvyky, které dodržujeme dodnes, mají právě v těchto dávných jarních oslavách svůj původ.
Velikonoce jsou u nás také vyvrcholením čtyřicetidenního postního období, které přichází po veselém masopustu. Poslední týden před Velikonocemi se nazývá Pašijový nebo Veliký týden. V minulosti se během něj uklízelo, připravoval se dům i stůl na velké svátky a dodržovala se řada krásných tradic.
Pojďme se jimi inspirovat i dnes – a připravit se na příchod jara společně s dětmi.
Velikonoční týden den po dni
Modré pondělí
Pondělí před Velikonocemi se nazývá Modré pondělí. Název je odvozen od modré látky, která se v tento den vyvěšovala v kostele.
My můžeme svátek jara zahájit jednoduše – třeba tím, že na stůl postavíme květináč s osením.
Osení je krásným symbolem nového života a jara. Vysít můžeme například:
- pšenici
- ječmen
- řeřichu
- nebo pažitku
Děti setí velmi baví a rády pak každý den pozorují, jak rostlinky postupně vyrůstají.
Osení je ideální vysít asi 10 dní před Velikonocemi.
Šedivé úterý
Úterý se nazývalo Šedivé. Podle tradice to byl den velkého úklidu.
Můžeme ho ale pojmout i kreativně a vyzdobit si domov. Krásnou jarní dekorací jsou například papírové průsvity do oken.
Motivem může být:
- velikonoční zajíček
- vajíčka
- kuřátka
- jarní květiny
Zajíc je jedním z tradičních symbolů Velikonoc. Podle lidových pověstí totiž právě on tajně roznáší velikonoční vajíčka
Škaredá středa
Středa před Velikonocemi se nazývá Sazometná nebo také Škaredá středa.
Podle tradice se v tento den vymetaly komíny. Lidé se také neměli mračit – říkalo se, že kdo se bude škaredit na Škaredou středu, bude se mračit každou středu po celý rok.
Je to ideální den vyrazit s dětmi do přírody.
Můžete například:
- hledat vrbové proutky na pomlázku
- nasbírat větvičky jívy – tzv. kočičky
- nebo si jen užít první jarní slunce
Kočičky jsou dalším symbolem Velikonoc. V evropské tradici nahradily palmové ratolesti, kterými byl podle Bible vítán Ježíš při příjezdu do Jeruzaléma.
Zelený čtvrtek
Na Zelený čtvrtek by se podle tradice měla jíst zelená jídla – například špenát, kopřivy nebo různé druhy zelených bylinek. Věřilo se, že to zajistí zdraví po celý rok.
Na velikonočním stole také často nechybí Jidáše – sladké pečivo z kynutého těsta.
Jednoduchý recept na jidáše
-
500 g hladké mouky
-
250 ml mléka
-
10 g másla
-
30 g droždí
-
citronová kůra
-
1 vanilkový cukr
-
vejce na potření
Z ingrediencí připravíme kynuté těsto a necháme ho vykynout. Poté z něj vyválíme válečky a různě je zaplétáme nebo stáčíme. Znovu necháme vykynout, potřeme vejcem a pečeme dozlatova.
Ve čtvrtek také naposledy zazní kostelní zvony – pak podle tradice odlétají do Říma.
Velký pátek
Velký pátek je připomínkou smrti Ježíše Krista. Je to den ticha a rozjímání.
Podle lidových zvyků lidé vstávali ještě před východem slunce a omývali se v potoce nebo řece, aby byli po celý rok zdraví.
Velký pátek byl také spojen s vírou, že se otevírá země a vydává poklady.
Na velikonočním stole by neměl chybět beránek, který symbolizuje Ježíše – „beránka Božího“.
Bílá sobota
Bílá sobota je posledním postním dnem. V tento den bylo podle tradice tělo Ježíše uloženo do hrobu.
Na stole by neměla chybět svíčka, symbol světla a nového života.
S dětmi si můžete jednoduše vyrobit svíčku z včelího vosku – je to krásná a voňavá jarní aktivita.
Boží hod velikonoční
V neděli se světí velikonoční pokrmy:
- mazanec
- beránek
- chléb
- vejce
- víno
Barvení vajíček patří k nejznámějším velikonočním tradicím. Vejce je symbolem:
- nového života
- plodnosti
- jara
- slunce
S dětmi můžete vajíčka ozdobit například barevným včelím voskem.
Velikonoční pondělí
Na Velikonoční pondělí se chodí na pomlázku.
Tento zvyk má velmi starý původ. Pomlázka měla symbolicky přinést ženám zdraví, mládí a plodnost. Za koledu se koledníci odměňovali zdobenými vajíčky.
Dnes chodí na koledu především děti, které dostávají nejen vajíčka, ale i sladkosti.
A nesmí chybět ani velikonoční koleda:
Panímámo zlatičká,
darujte nám vajíčka...
Přivolejme jaro tvořením
Velikonoce jsou ideální příležitostí zpomalit, tvořit a užít si čas s dětmi.
Stačí málo:
- zasít osení
- ozdobit vajíčka
- upéct jidáše
- vyrobit jarní dekorace
Právě tyto malé rituály vytvářejí vzpomínky, které si děti ponesou celý život.
Pokud chcete dětem nabídnout další kreativní tvoření, na DuhovýMotýl.cz najdete mnoho výtvarných potřeb i rozvíjející kreativní aktivity pro děti.
✨ Přejeme vám krásné a tvořivé Velikonoce.
