Věděli jste, že s námi můžete pomoci české přírodě a zasadit strom? Na jeden klik v košíku při dokončení objednávky.

Jak vybrat správné kreslící pomůcky pro děti

 

U malých dětí a dětí maldšího školního věku se nedoporučuje používat k výtvarným projevům propisky, fixy ani obyčejné tužky. Dělají příliš tenkou stopu a výsledek nebývá příliš uspokojivý a tedy ani pro dítě motivující, což rozhodně není naším cílem.

Jak vybrat kvalitní kreslící pomůcky

Vhodné jsou kvalitní pastelky, voskovky, křídy (na tabuli i na ven) a akvarelové či vodové barvy. Také se nedoporučuje černá barva pro malé děti (negativně ovlivňuje psychiku-vtahuje příliš do sebe, pohlcuje) a příliš křiklavé neonové barvy.

U pastelek a voskovek dbáme zejména na:

         NEZBYTNÉ

  1. jejich sytost, aby dobře malovaly aniž by dítě muselo na pastelku tlačit

  2. na sílu pastelky nebo voskovky

  3. na zdravotní nazávadnost, nejlépe z přírodních materiálů s atestem nezávadnosti

  4. na způsob držení, zda se dětem pohodlně drží, nejsou-li příliš těžké či dlouhé. Zde většinou vyhovují silnější pastelky trojhanného průřezu (ne však příliš tlusté) či speciální voskové kvádříky

     DOPORUČENÉ

  5. ideální je, pokud se s nimi dají snadno barvit i větší plochy

  6. ideální je, pokud jsou z přírodních materiálů

  7. pokud nešpiní a dají se dobře umýt

  8. skvělé je, pokud mají navíc i pěkné barvy, které dítě motivují k tvoření

  9. ideální je, podporují-li správné držení již od počátečních pokusů o malování

správné držení tužky

Při kreslení a malování dbáme také na správné sezení a dobré osvětlení. Od počátku učíme děti udržovat pořádek a uklízet si po dokončené práci.

Po dokončení obrázku je vhodné si s dítětem popovídat o tom, co nakreslilo. Nikoli však poměrně častým a běžným stylem - “to je ale pěkný obrázek, to se ti povedlo” nýbrž obrázek spíše popsat - co na něm vidím - dítě se většinou samo rozpovídá.

Zdravé voskovky

Když nám tento postup, před lety na semináři o výchově dětí, popisovala Dr. Nováčková (spoluautorka knihy Respektovat a být respektován), moc jsem tomu nevěřila. Nicméně jsem to doma na svých dětech hned “vyzkoušela” a nestačila jsem se divit! Děti vyprávěly a já jen žasla, co vše se v obrázku skrývá. Tak od té doby už nepožívám nic jiného než POPIS.

Možná se ptáte proč děti nechválit za jejich výtvory. Je to jednoduché, vytváříme tím závislost na pochvale. Děti pak malují, aby se to líbilo rodičům a nikoli pro své vnitřní uspokojení. Pěkně o tom, v souvislosti se školním vzděláváni, mluví na TEDu mimo jiné i Dr. Nováčková. Doporučuji ke shlédnutí a zamyšlení.